Brixiho komorní soubor Teplice zve na Velikonoční koncert do Dubí

Rok 2014 je „Rokem české hudby“. Vychází z tradice výročí našich hudebních velikánů, kdy v jejich datech narození či úmrtí najdeme koncové čtyřky (Smetana 1824–1884, Dvořák 1841–1904, Janáček 1854–1928, Suk 1874-1935…) Jejich výročí se jistě právem slaví u nás i v celém kulturním světě.

Ale kořeny české hudby jsou přece jen mnohem hlubší. Od první české hymny „Hospodine, pomiluj ny“ na přelomu prvního tisíciletí, přes husitské chorály, renesanci, obrovské rozpětí barokní hudby, až k evropsky rozmáchlé klasicistní tvorbě. Následuje světovost české hudby devatenáctého a dvacátého století, ale i tohoto století. Vývoj české hudby tedy probíhá více než celé tisíciletí. Na tom  nejlepším, co bylo v tomto  dlouhém období vytvořeno se tedy podílejí stovky  našich  skladatelů ale i interpretů známých i méně známých.  Brixiho komorní soubor Teplice se do Roku české hudby 2014 zapojil projektem právě zejména díly mistrů méně známých. I jejich životní cesty a úctyhodná tvorba však budí již při letmém seznámení respekt. Dva z těchto skladatelů a jejich díla představí díky významné kulturní aktivitě města Dubí na Velikonočním koncertě ve středu 16. dubna  v 18.00 hodin v chrámu Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí.
 
Soubor, založený především pro interpretaci barokní duchovní hudby možná překvapivě zařadil na začátek koncertu současného českého skladatele. Rodák z Opatovic u Vyškova Antonín Tučapský (1928 ) dokončil svoje hudební studia na Janáčkově akademii Múzických umění v Brně. Kromě hudebně pedagogické činnosti působil jako významný sbormistr a dirigent. Jeho pedagogické působení u nás se uzavřelo na Vysoké škole pedagogické v Moravské Ostravě, odkud byl z politických důvodů v roce 1970 vyloučen a dva roky poté byl nucen živit se jako skladník.  V roce 1975 emigroval do Velké Británie, kde žije dodnes. Zde působil jako profesor hudební teorie na Trinity College of Music v Londýně. Jako první Čech se stal členem britské Královské Akademie. V Británii se také více věnoval hudební skladbě. Mimo jiné složil  „Pět postních motet“, které posluchači v podání Brixiho komorního souboru Teplice uslyší. Moteta glosují s plným zaujetím dramatické okamžiky velikonočního Velkého pátku. Téma je prastaré, ale poslech díla bude rozhodně zajímavým setkáním s českou moderní hudbou.  
        
Z jednadvacátého století se posluchači hned nato přesunou do století sedmnáctého. Rodák ze Stráže pod Ralskem Jindřich Biber ( 1644-1704) byl ve své době velmi významným a plodným skladatelem. Hudební základy získal při studiu na jezuitském gymnáziu v Opavě. Krátce působil na biskupském dvoře v Kroměříži, ale poté trvale v Rakousku – v Innsbrucku a v Salzburgu. Ve své době byl považován za velmi významného skladatele a vynikajícího houslového virtuosa. Za jeho zásluhy ho císař Leopold I. v roce 1690 povýšil do šlechtického stavu – mohl se psát Biber von Bibern. Mezi jeho četnými skladbami vyniká „Requiem  ex F“ pro sóla, pětihlasý smíšený sbor  a orchestr. Velké smuteční téma raně barokním pojetím posluchače od prvního akordu zcela pohltí. Proč před Velikonoci tato smuteční hudba, prosba za zesnulé? I to přece k Velikonocím patří : nejdříve smrt na Kříži, potom teprve Vzkříšení.  Soubor však chce svým příznivcům takto kromě umožnění nevšedního hudebního zážitku ještě jednou připomenout, že ho v listopadu 2013, na konci 41. roku existence Brixiho komorního souboru navždy opustil jeho zakladatel, umělecký vedoucí, sbormistr a dirigent  pan Bohdan Ostroveršenko.     
 
Program Velikonočního koncertu v Dubí s Brixiho komorním souborem Teplice nastudovali a řídit budou umělecký vedoucí Marek Müller a sbormistryně Kristýna Přívarová.       
 
Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí, jemuž byl vzorem kostel Santa Maria dell‘Orto v Benátkách, byl vystavěn z iniciativy hraběte Claryho, ale také dubských obyvatel, kteří uspořádali na konci 19. století  ve prospěch stavby dokonce veřejnou sbírku. Projektu se ujal italský architekt P. Bigaglio. Dubí tak získalo jedinečnou dominantu, trojlodní baziliku ve stylu benátské gotiky. Je patrně nejsevernější benátskou stavbou v Evropě, proto pozoruhodností i z celoevropského hlediska. Součástí kostela je hrobka rodu Clary-Aldringenů. Jedinečná stavba je nepřehlédnutelně a přitom přirozeně vklíněna do nádherného přírodního komplexu horského údolí i zástavby města. Nádherný interiér umocňuje nejen duchovní prožitky věřících, ale jistě také neméně prožitky posluchačů v něm pořádaných koncertů krásné hudby. Pořadatel, Městské kulturní zařízení města Dubí, si za snahu využívat chrám pro významné kulturní akce zaslouží plné uznání. Jako tradiční lze již snad označit každoroční dušičkové koncerty, připomínající památku zesnulých. Snad by mohly být krásnou trvalou jarní tradicí také koncerty velikonoční.
 
Miloslav Gloser