Železnice kolem Národního parku České Švýcarsko může být lákavou turistickou atrakcí

Bylo časně ráno, když si poslanec Evropského parlamentu Jaromír Kohlíček  obul boty a vyrazil směr Národní park České Švýcarsko. Návštěvu měl předem domluvenou, tentokrát jel na „inspekční cestu“ po železnici, která by této lokality mohla přivézt další turisty.

Nejprve se v Krásné Lípě setkal s ředitelem Národního parku Ing. Pavlem Bendou, který ho informoval o aktuální situaci a potom už jeho cesta v doprovodu Tomáše Salova směřovala přímo do terénu. A co zjistili? Navštívili všech 12 nádraží a zastávek, které jsou většinou v dezolátním stavu a jen na dvou místech  - v Chřibské a Krásné Lípě se vydávají jízdenky. Jsou nedostatečně vybaveny turistickými mapami a rozcestníky, které by turisty navedly do překrásné přírody Českého Švýcarska. O tom, že to jde, se poslanec EP přesvědčil u sousedů v Sebnitz, kde poměrně jednoduché, ale účinné orientační mapy ve dvojjazyčném provedení veřejnosti dobře slouží. Čeští cestující trať využívají, na zastávce Dolní Poustevna, právě vystoupili z turistického vláčku výletníci a další pasažéři. 
 
A co je potřeba, aby se situace zlepšila? Europoslanec Jaromír Kohlíček se s pracovníky Národního parku České Švýcarsko, který pro svou jedinečnost aspiruje na zápis do seznamu UNESCO, dohodl, že se každý po své linii zasadí o to, aby Ústecký kraj doplnil řádné turistické značení a Správa železniční dopravní cesty opravila podle možností budovy stanic.  Poslanec Kohlíček i vedení Národního parku bude o zjištěných poznatcích informovat také ministra životního prostředí Richarda Brabce a požádají jej o podporu při řešení nedostatků. Statistiky říkají, že do Národního parku zavítá na 4 miliony turistů ročně, přičemž více než polovinu tvoří Němci. Kdyby se podařilo poměr obrátit ve prospěch české strany, přineslo by to užitek všem. 
 
A jedna zajímavost na závěr: Takzvané fotopasti zachytily ve Šlukovském výběžku a okolí první vlčí rodinku, která se k nám dostala pravděpodobně z Polska přes Německo. Národní park bude v tomto směru nositelem osvěty mezi zemědělci a usedlíky tak, aby se vlčímu páru dobře dařilo a nedělal škodu. Příklad si mohou vzít z Německa, kde od Meklenburska po Sasko žije ve vzájemné symbióze s lidmi kolem 70 vlků, kteří zároveň přirozeně regulují stav zvěře.
 
Text: Metropol, foto: Tomáš Salov