Teplické muzeum odhalilo návštěvníkům grottu

V rámci Dnů Evropského dědictví 2014 Regionální muzeum Teplice otevřelo nově zrestaurovanou grottu, která se nachází v areálu zámku. Tento skvost nechal vybudovat tehdejší majitel teplického panství Vilém Vchynský ze Vchynic. Zájemci o mimořádnou prohlídku se sešli ve vstupních prostorách zámku, odkud byli odvedeni do této tajemné komnaty. Zde návštěvníky uvítala kunsthistorička PhDr. Bohuslava Chleborádová.

Stavba grott, tedy umělých jeskyň, k nám přišla z Itálie. Odtud se tato móda šířila od konce renesance do pozdního baroka. Doba renesanční je v Teplicích spojena s Volfem z Vřesovic, Radslavem a Vilémem Vchynských. Posledně jmenovaní vybudovali zámek v Teplicích na ruinách původního kláštera založeného královnou Juditou. Vilém Vchnyský zámek zvelebil a založil i zámecký park. 
 
Umělá jeskyně zde byla vybudována někdy kolem roku 1630 Vilémem Kinským podle vzoru grotty pražského paláce Albrechta z Valdštejna a je zdobena štukovými krápníky a bohatou plastickou výzdobou. Podle zámeckého inventáře po konfiskaci panství z roku 1634 v ní byla velká cínová vana určená ke koupání v termální vodě.  Až doposud jsou umělé jeskyně chloubou pouze zámku Ploskovice, Lednice a již zmíněného paláce Albrechta z Valdštejna. 
 
„Tyto umělé jeskyně sloužily v Itálii jako místo, kde jejich majitel hledal úkryt před žhavým sluncem. Naše grotta má ale spojitost s osmým divem světa, a to zahradám v Heidelbergu, sídelním městě falckých kurfiřtů, z nichž jeden usedl i na český trůn. Český král Fridrich Falcký tyto zahrady nechal vybudovat pro svou manželku Elizabeth Stuartovnu, dceru anglického krále Jakuba I. Architekt Petr Uličný, který se věnuje Valdštejnské architektuře, objevil souvislost průčelí naší grotty s Heidelbergem. Vilém Vchynský se seznámil s předobrazem, který tehdy vyšel v knize Fridricha Falckého Hortus palatinus v roce tisíc šest set dvacet. Je jasné, že Vilém Vchynský znal tuto předlohu již těsně po jejím vzniku a importu do Čech, jelikož se dá předpokládat, že toto si Fridrich Falcký vzal s sebou. Ačkoliv je tato osobnost mnohými zatracována, tak po stránce umělecké vykonala mnohé,“ říká kunsthistorička Chleborádová
 
Když se návštěvník rozhlédne po tomto místě, cítí se opravdu jako v krápníkové jeskyni, jelikož těmito útvary je posetý nejen strop, ale i stěny. V Itálii se ke tvoření této dekorace používal tuf, což je druh horniny ze sopečného popela a postupem času konsolidovaného do jednolité masy. V našem případě, jak uvádí doktorka Chleborádová se průzkumem zjistilo, že v materiálu, z něhož  jsou krápníky udělané,  se krom okolního vápence a porfyru, uhelného prachu a dalších materiálů nachází i koudel. Takže je vidět, že dělníci tam zamíchali vše, co jim přišlo pod ruku. Celé je to nanesené na kovovou konstrukci, aby štuka držela a zachovala si tvar. Grotta zde sloužila v podstatě jako místo k osobním lázeňským účelům majitele zámku.
 
Doktorka Chleborádová během své působivé přednášky poukázala na výzdobu místa tvořenou stylizovanými mušlemi a plastikami Orfea a Euridiky z řeckých bájí. Teplická umělá jeskyně je další střípek mozaiky zdejších historických zajímavostí, které jsou postupně restaurovány. Nejprve to bylo románské křídlo zámku, kde můžeme najít zachovalé části původního klášterního sklepení, teď je to grotta, která má navíc vztah k zámeckým zahradám v Heidelbergu. „Jeskyně bude pro veřejnost přístupna vždy na muzejní noc. Dnes jsme ji otevřeli jen ojediněle,“ dodává na závěr paní Vlasta Tichá, která má na starosti produkci výstav a doprovodné programy Regionálního muzea Teplice.
 
Foto a text: Miroslav Neumaier