Morový sloup je nejcennější památka Teplic

Jedna z nejvýznamnějších kulturních památek Teplic je morový sloup Nejsvětější trojice. Tento skvost barokního umění se nachází v západní části Zámeckého náměstí. Byl postaven v letech 1718-1719 jako vděk za odvrácení moru od města roku 1713 a také na na památku smíření čtyř bratří z rodu Clary-Aldringenů. Jedná se o jedno z nejkrásnějších děl slavného barokního sochaře Matyáše Brauna, který jej osobně vytvořil. Kamenické práce zastal V.A.Bümel. 

Šestiboký sokl se třemi bazénky nese trojboký obelisk, na jehož vrcholu je na zemské kouli osazeno sousoší Nejsvětější trojice. Obelisk je ověnčen velkým množstvím obláčků s kupidy. V dolních partiích soklu jsou umístěny sochy morových patronů-sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Jana Křitele, sv. Pavla a sv. Karla Boromejského. Stěny soklu nesou barokní reliéfy, které využívají námětů ze Starého Zákona.
 
„Morový sloup je nejvýznamnější památka, kterou v Teplicích máme, vyjma toho, že máme vyhlášenou památkovou zónu, která má určitou historickou hodnotu, ale ten morový sloup je prostě nejvýznamnější. A z tohoto pohledu se k němu město také chová,“ sděluje Bc. Helena Zámostná, vedoucí odboru kultury Magistrátu města Teplice. To nám potvrdila i PhDr. Bohuslava Chleborádová,  kunsthistorička Regionálního muzea v Teplicích: „Teplický sloup Nejsvětější Trojice je řazen k nejkvalitnějším pracím Braunovy dílny. Jeho monumentalita, celkové pojetí i podíl samotné práce M .B. Brauna předčí podobné pozdější práce pro Mariánský sloup v Jaroměři nebo pro dílenské dílo s teplickou inspirací, sloup Nejsvětější Trojice ve Valči (1730). Zmiňovat se o umělecké hodnotě ve vztahu k jeho místu v českém sochařství vrcholného baroka, je dnes možná tak trochu nošení dříví do lesa. Je však nutné zdůrazňovat, jak toto dílo dotváří Zámecké náměstí a jeho hlavní roli v názorném představení měnících se uměleckých stylů od baroka po secesi. Je nutné také poukázat na vztah k Braunovu dílu z pohledu jeho údržby a restaurátorských zásahů, první probíhal již v roce 1813, zásadní se uskutečnil v roce 1895. Tehdy se některé z originálních plastik přesunuly do městského muzea a od té doby sloup prochází pravidelným konzervováním a restaurováním“. Jako přidanou hodnotu dnešní doby je možné vnímat jeho symbolické strážení posledního teplického prostoru s „historickou identitou“ a věřit, že toto významné dílo, nejen v regionálním kontextu, nebude muset zaplatit svoji daň.
 
Text a foto: Miroslav Neumaier