Botanická zahrada v Teplicích zve k návštěvě
Letos je to již 12 let, co mohou obyvatelé a hosté města Teplice navštívit opravdovou botanickou zahradu. Nevznikla ovšem jen tak „na zelené louce“. Původně zde byly veřejně přístupné skleníky Technických služeb města Teplice. V době oficiálního vzniku zahrady, k prvnímu lednu 2002, zdědila po městských sklenících asi 1000 druhů rostlin, z čehož necelá polovina byla vysazena ve venkovní expozici. Většina exemplářů však patřila k subtropickým a tropickým, tedy skleníkovým druhům - a z nich se v nových sklenících uplatnil jen zlomek. Ovšem Botanická zahrada nenabízí jen prohlídky rostlin.
„Máme tady různé akce pro děti,“ říká ředitel Jiří R. Haager. „Například takzvané Tvořivé dny, kdy si děti vyrobí něco z materiálu, který jim poskytneme. Třeba trávníčky z naklíčeného obilí. Fantazii se meze nekladou“. Jak ředitel Haager dále uvádí, jsou tyto dny oblíbené, zvláště teď na jaře. Podobná akce se chystá o víkendu 12. a 13. dubna, kdy Botanická zahrada pořádá Velikonoční tvořivé dny, je ovšem třeba se předem přihlásit.
Ve foyer probíhá trvalá výstava fotografií z třetí expedice zahrady do Jižní Ameriky, která se uskutečnila předloni. Také samotná zahrada se stále mění, zvláště ve venkovní části. „Z původní spíše dekorativní zahrady jsme přešli dále. Jak hájový okraj, tak i centrální záhon se dělí fytogeograficky, to znamená, že plochy jsou dělené podle původních oblastí výskytu, třeba podle flory Asie, nebo Severní Ameriky, Mexika a tak dál. V loňském roce jsme prvně vystavili květenu Chile konkrétně pouště Atacama, což je v Evropě unikátní. Příští rok tuto změnu chystáme dokončit,“ říká Jiří R. Haager. Podle jeho slov se můžeme tedy těšit na rozsáhlou ukázku květeny Jižní Afriky a Amerického kontinentu a dalších. Botanická zahrada venku vystavuje zhruba 4000 druhů rostlin a ve sklenících asi 4500. Zahrada rovněž spolupracuje ve velké míře se školami, které sem chodí na Dny Země a dělá se pro ně řada programů. Cílem Botanické zahrady je ale nejen inspirující expozice, ale i vzrůst odborné úrovně.
„Poslední čtyři roky jsme jezdili na expedice do Chile, díky tomu máme dnes určitě největší sbírku chilské flóry v Evropě. Jediná konkurence je v tomto Mnichov a Drážďany. V chladném skleníku budeme měnit výstavu celé Latinské Ameriky na Valdiviánský les, což je unikátní expozice. Značná změna „postihne“ i protilehlý „záhon“. Zůstane jen Nový Zéland a na místo Austrálie umístíme Čínu a himálajskou flóru.“ Jak ředitel předestírá, čeká Botanickou zahradu velká řada změn. Teplická botanická zahrada spolupracuje se špičkovými odborníky jako je třeba dr. Michael Dillon z Chicagského muzea, kde působil jako šéfkurátor herbářů, který je největším světovým znalcem pobřežní oblasti Peru a Chile. Po tomto vědci bude také pojmenován nový druh sukulentního pryšce, který objevila poslední expedice zahrady v Chile. Pryšec je rod rostlin, čítající asi 2160 druhů, patřící do čeledi pryšcovité. Pryšec je jeden z nejrůznorodějších rodů v rostlinné říši. Většinu zástupců rodu lze nalézt především v tropických a subtropických regionech Afriky a Ameriky, ale vyskytuje se také v mírném pásu.
„Je to čtvrtý sukulentní pryšec známý z Chile a budeme pečlivě tajit jeho naleziště - lokalita je malá a rostlina není nijak hojná, snadno by šla vyhubit sběrem. Ale sukulentáři se mají na co těšit,“ říká Jiří R. Haager s úsměvem. Další posila týmu zahrady je Harald Eichhorn, který je nejen zahradní bakalář, ale i šikovný sochař a jeho díla nyní zahradu zdobí. Botanická zahrada připravuje i vydání knihy o Chile, která bude k dispozici v prodeji. „Do budoucna by bylo báječné k botanické zahradě připojit část Písečného vrchu pro jeho unikátní geologickou stavbu, šla by tu vytvořit pěkná expozice Českého Středohoří. Ale to je opravdu budoucnost,“ doplňuje ředitel Jiří R. Haager na závěr.
Text a foto: Miroslav Neumaier
